Vánoce
Ani jsem se nenadála a přišly Vánoce. Vůbec mi to nějak nedocházelo, ač japonské obchodní domy už asi měsíc přehrávají dokola ty samé americké vánoční songy, ulice jsou nasvícené různými blikátky a svítítky a na každém kroku vobejduje nějaký ten santaklauz ve všech možných inkarnacích. Po pražské vánoční atmosféře se zimou, sněhem, jesličkami a zvířátky na Staromáku ale ani stopy. Před Vánoci se toho zase tolik nedělo, akorát jsem měla spoustu práce do školy, takže jsem ani nestíhala psát nové příspěvky, ani nebylo moc o čem.
Teď jsou ale prázdniny, a až na několik prací do školy, které musím napsat, mám volno. Sedím tu v kuchyni u vyhřívaného stolu kotacu, pijíc čaj oddávám se lehké melancholii a přemýšlím, co bych vám tak zajímavého napsala.
Vánoce proběhly... sice mi to ani jako Vánoce moc nepřišlo, ale bylo veselo. Sešli se u nás spolužáci z japanologie, kteří momentálně studují v různých koutech Japonska. Jako první přijeli 23. asi v 5 ráno z Kanazawy Petr s Adélou. Půlku dne jsme vyspávali a odpoledne jsme se vypravili do blízkého Kawagoe. Jelikož jsme byli pořádne hladoví, chtěli jsme se někde najíst, ale jakmile Péťa viděl Book-off (supermarket s knížkami z druhé ruky), nebyl k zadržení, takže jsme spoustu času strávili tam. Vylezli jsme už za tmy, takže z prohlídky města sešlo, navečeřeli jsme se ve vyhlášené nudlárně a namířili si to zpátky.
Na Štědrý den přijel ještě Michal a k večeru přišli Martin s Eri. Kapry tu bohužel nemají, ale udělali jsme si bramborový salát, který se vyvedl náramně, a k tomu spoustu jiných dobrot. Koupili jsme si i pravý japonský vánoční dort s jahodama (zatím jsem nepřišla na to proč, ale tady se jí na Vánoce jahodový dort), který jsme snědli hůlkama, protože jsme měli málo příborů. Ale na chuti mu to rozhodně neubralo :) Ježíšek tady nechodí, takže nebylo komu zpívat koledy, ani nám nikdo nepřinesl dárky pod naši vánoční větvičku, ale aspoň jsme si dobře popovídali.
Terka odjela na pár dní ke kamarádce, a tak jsem tu osiřela. Budu muset naplánovat nějaký dobrý výlet nebo takněco, aby mi nebylo samotné moc smutno.
Teď jsou ale prázdniny, a až na několik prací do školy, které musím napsat, mám volno. Sedím tu v kuchyni u vyhřívaného stolu kotacu, pijíc čaj oddávám se lehké melancholii a přemýšlím, co bych vám tak zajímavého napsala.
Vánoce proběhly... sice mi to ani jako Vánoce moc nepřišlo, ale bylo veselo. Sešli se u nás spolužáci z japanologie, kteří momentálně studují v různých koutech Japonska. Jako první přijeli 23. asi v 5 ráno z Kanazawy Petr s Adélou. Půlku dne jsme vyspávali a odpoledne jsme se vypravili do blízkého Kawagoe. Jelikož jsme byli pořádne hladoví, chtěli jsme se někde najíst, ale jakmile Péťa viděl Book-off (supermarket s knížkami z druhé ruky), nebyl k zadržení, takže jsme spoustu času strávili tam. Vylezli jsme už za tmy, takže z prohlídky města sešlo, navečeřeli jsme se ve vyhlášené nudlárně a namířili si to zpátky.
Na Štědrý den přijel ještě Michal a k večeru přišli Martin s Eri. Kapry tu bohužel nemají, ale udělali jsme si bramborový salát, který se vyvedl náramně, a k tomu spoustu jiných dobrot. Koupili jsme si i pravý japonský vánoční dort s jahodama (zatím jsem nepřišla na to proč, ale tady se jí na Vánoce jahodový dort), který jsme snědli hůlkama, protože jsme měli málo příborů. Ale na chuti mu to rozhodně neubralo :) Ježíšek tady nechodí, takže nebylo komu zpívat koledy, ani nám nikdo nepřinesl dárky pod naši vánoční větvičku, ale aspoň jsme si dobře popovídali.
Terka odjela na pár dní ke kamarádce, a tak jsem tu osiřela. Budu muset naplánovat nějaký dobrý výlet nebo takněco, aby mi nebylo samotné moc smutno.
Komentáře