Accui, accui (vedroo vedroo)
Tak nám přišla pravá japonská vedra. To se pozná tak, že nejenže denní teploty se pohybují kolem 30 stupňů, to prý bylo v čechách nedávno taky, ale hlavně, je tak vlhko, že je člověk konstantně ulepkaný, utlapkaný a všechno se na něj lepí. Deště si teď dávají pár dní pauzu, ale ostré japonské sluníčko taky není úplně příjemné. A pozor - začla jsem používat slunečník!
Nejdřív jsme se s Terkou Japonkám za ty slunečníky posmívaly, ale nedávno jsem si s sebou do školy vzala skládací deštník, protože podle předpovědi měly být přeháňky, nakonec tedy bylo jasno, ale když už jsem ten deštník měla, tak jsem ho zkusila použít proti tomu sluníčku. A hle, ono to vůbec není špatné! Jen si říkám, jestli taky brzy nezačnu nosit rukavice až po lokty a kdoví co ještě to na sebe ty Japonky nevlékají, aby je náhodou nezasáhl ani jediný paprsek (vzhledem k ozonovým dírám a zmíněné intenzitě japonského sluníčka je to vlastně docela moudré, ale moc estetické to zrovna není).
Víc než vedro mě ale rozčilují klimatizace. Člověk nastoupí do vlaku a v tu ránu je o 10 stuňů míň. (Těch 10 stupňů je možná přehnaných, ale rozdíl je to opravdu velký). Z venku je člověk samozřejmě upocený, takže je to tak akorát o nastydnutí. Ve škole je občas taky pěkná zima, takže jsem se naučila nosit si s sebou šátky a podobné ochranné oděvy. Co se mě týče, mnohem radši bych se pekla, než snášet ty teplotní šoky. Zajímalo by mě, jak to řeší lidé se srdečními potížemi.
Jinak už nás čekají jen dva školní týdny, zato řádně přikořeněné různými záludnými testy, proslovy a podobně. Stejně ten čas ale letí....
Nejdřív jsme se s Terkou Japonkám za ty slunečníky posmívaly, ale nedávno jsem si s sebou do školy vzala skládací deštník, protože podle předpovědi měly být přeháňky, nakonec tedy bylo jasno, ale když už jsem ten deštník měla, tak jsem ho zkusila použít proti tomu sluníčku. A hle, ono to vůbec není špatné! Jen si říkám, jestli taky brzy nezačnu nosit rukavice až po lokty a kdoví co ještě to na sebe ty Japonky nevlékají, aby je náhodou nezasáhl ani jediný paprsek (vzhledem k ozonovým dírám a zmíněné intenzitě japonského sluníčka je to vlastně docela moudré, ale moc estetické to zrovna není).
Víc než vedro mě ale rozčilují klimatizace. Člověk nastoupí do vlaku a v tu ránu je o 10 stuňů míň. (Těch 10 stupňů je možná přehnaných, ale rozdíl je to opravdu velký). Z venku je člověk samozřejmě upocený, takže je to tak akorát o nastydnutí. Ve škole je občas taky pěkná zima, takže jsem se naučila nosit si s sebou šátky a podobné ochranné oděvy. Co se mě týče, mnohem radši bych se pekla, než snášet ty teplotní šoky. Zajímalo by mě, jak to řeší lidé se srdečními potížemi.
Jinak už nás čekají jen dva školní týdny, zato řádně přikořeněné různými záludnými testy, proslovy a podobně. Stejně ten čas ale letí....
Komentáře